Dotazník!

Zabere jen pár minut a otázky jsou vhodné jak pro stále čtenáře, tak pro nové návštěvníky.

Nová adresa

Navštivte slony v ráji, nové články vychází tam!
________________________________________________________

Dárek pro čtenáře

20. března 2016 v 19:26 | Ki Rinne
Tak, dnes máme něco trochu výjimečného :) Tahle povídka je zároveň k tématu týdne, ale také i do Roční literární soutěže, jejíž téma je právě Dárek pro čtenáře. Já v tom obě témata vidím, je ale možné, že nejsou až tak znatelná.
Přeji příjemné počtení, snad se vám to bude líbit :3


Seděl v místnosti za stolem. Bylo šero, holé a bezútěšné zdi osvětlovalo pouze nažloutlé světlo starodávné lampy, která stála na stole, přesně po jeho pravé ruce. Za okny temně svítil měsíc, přestože ještě nebyla úplná tma. Strom za okny svými holými větvemi věštil přicházející zimu, ale on jako kdyby o tom ani nevěděl. Seděl za stolem a psal. Svým nezpůsobným rukopisem utíkajícím přes několik řádků tak, jako kdyby utíkal do kopce a zase z kopce, plnil jeden papír za druhým svým příběhem. Popsané strany házel na zem vedle sebe. Měl jen několik málo stran a příběh ho zatím neopouštěl. Pomalu začínal cítit, že z tohohle jeho díla bude po několika letech konečně bestseller.

Článek byl zkrácen z důvodu opuštění blogu, chci mít nad svými články dohled. Možná jej v budoucnu naleznete na sloní doméně.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 20. března 2016 v 20:23 | Reagovat

Nic se nedá vrátit zpět, ani vyřčené slovo, napsané je to hezky, jen ten závěr překvapí... :-(

2 Niki Niki | E-mail | Web | 20. března 2016 v 23:01 | Reagovat

Je to pěkné,líbí se mi to, ale ještě bych rozpracovala tu pasáž, kde bylo to, co zabíjelo ty lidi. trochu bych tomu dodala dramatičnost. Nechci ti psát nic negativního a pokud ti přijde, že ano, klidě se můžeš podívat na můj blog, kde mám také svoje povídky. Doufám, že vyhraješ..:)

3 Avannea Avannea | Web | 21. března 2016 v 20:08 | Reagovat

Tak tohle se ti opravdu povedlo :) Musím ale souhlasit s Niki, v té části něco přeci jenom chybí... V soutěži (pochopila jsem, že jsi se do ní zapojila) přeji úspěch ;)

4 ichi ichi | E-mail | Web | 21. března 2016 v 23:43 | Reagovat

Povídka se mi hrozně líbí, je to prostě... tvoje povídka. Držím ti palce. :3
Přemýšlím nad slovy Avannei a Niki. I já mám ráda dramatičnost, ale kdyby něco takového popisovala, už by to nebylo... Prostě by z tohohle nebyla cítit Ki. Tím nemyslím, že by Ki neměla psát akci nebo tak. I o bych si od ní ráda přečetla. Jen tohle je takový žánr, v němž bych akci ani nehledala. Nějak mě dokázala napnout i bez přehnané akce. :3

5 Ki Ki | E-mail | Web | 22. března 2016 v 16:40 | Reagovat

[1]: Děkuji za komentář :)

[2]: Já slyším ráda jakoukoliv připomínku nebo poznámku, i názor na to, jak by to mohlo být jinak. Zrovna já bych podle mne tohle neměnila - pak by to byla povídka o něčem trochu jiném. Navíc jsem se snažila dát opravdu důraz na samotnou hlavní postavu, hlavně jeho pocity a dojmy. Ale jinak děkuji za komentář, je asi hloupé a ohrané, když napíšu, že mi nejde o výhru (samozřejmě by mě potěšila, o tom ani řeč) - chci hlavně slyšet názory lidí co kde bych mohla zlepšit. A doufám, že zde se bližších názoru dočkám :)

[3]: Ano, zapojila jsem se. Děkuji :)

[4]: Já už zase nemám slov... Ty mi vždycky dodáš svým komentářem pocit, že to, co píšu, není tak hrozné a je to alespoň trochu "mé" :3

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 24. března 2016 v 9:56 | Reagovat

Zdravím. Ano, četla jsem tvou odpověď na Nikin komentář, ale přesto s ní souhlasím. To, že se snažíš popsat pocity, je skvělé, a povedlo se ti to, ale ta část tam opravdu chybí. V první chvíli jsem kvůli tomu ani nepochopila, proč se chce zabít, musela jsem si několikrát přečíst poslední odstavec povídky. Chápu, že ti připadalo, že ta povídka by poté byla moc dlouhá, ale alespoň bych tam vložila ten odstavec, který dopsal, a který to všechno způsobil.
Ale jinak to byla krásná povídka, se smutným, ale překvapivým koncem. Máš velkou šanci vyhrát.

7 Ki Ki | E-mail | Web | 24. března 2016 v 11:05 | Reagovat

[6]: Jsem ráda, že slyším další názor. Chybějící část jsem se už snažila dopsat, ale nakonec jsem ji ani neuložila - stal se z toho jednolitý děj, který nebyl ničím zajímavý.
Nevadilo by mi, kdyby povídka byla mnohem delší, už dlouho se snažím napsat něco, co bude mít větší rozsah.
Opravdu děkuji moc za komentář :)

8 gleti gleti | 29. března 2016 v 17:27 | Reagovat

zajímavý, krásně morbidní nápad, ale přiznávám, že i já jsem se trochu ztratila v ději a musela jsem si to přečíst dvakrát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama