Dotazník!

Zabere jen pár minut a otázky jsou vhodné jak pro stále čtenáře, tak pro nové návštěvníky.

Nová adresa

Navštivte slony v ráji, nové články vychází tam!
________________________________________________________

Podzim s knihou

17. ledna 2016 v 18:02 | Ki Rinne
Dneska jsem s velkým úlekem zjistila, že tu víc jak 14 dní nepřibylo nic jiného než výsledky ohledně soutěže - nikde žádná povídka. A já si pořád říkala, že článků tu je dost, že je stále co číst...
Nakonec jsem tedy prošla dokumenty v počítači a našla jednu starší povídku. Je to asi rok a půl (možná víc...?) co jsem ji psala a mám pocit, že jsem ji dokonce psala i na nějakou soutěž.
Tak vám opět přeji příjemné počtení a ať se tohle "veledílo" alespoň trochu líbí :)
PS: Já dřív z téhle povídky byla nadšená, myslela jsem, že se mi konečně podařilo do něčeho dát trochu hlubší význam či jak jinak to pojmenovat... Teď bych si tím nebyla až tak jistá.


Stará babička se namáhavě posadí na lavičku, zalitou podzimním sluncem. Opírá se o hůlku, pozoruje pomalu zapadající slunce a ve větru poletující listí. Všechno okolo je zabarveno do typických podzimních barev, přesto už nejvíce převažuje hnědá, žlutá se zlatou a oranžovou už jsou k vidění jen velmi málo.
"Můžu si k vám sednout?" ozve se vedle babičky dívčí hlas, který nezní hrubě, naopak se v něm zračí jistý obdiv a respekt ke starší osobě. Babička se malinko na lavičce posune a udělá tak dívce místo.
"Samozřejmě si můžeš přisednout, děvenko," dodá pro jistotu. S úsměvem sleduje dívku, jak si sedá na holé dřevo vedle ní.

Článek byl zkrácen z důvodu opuštění blogu, chci mít nad svými články dohled. Možná jej v budoucnu naleznete na sloní doméně.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Avannea Avannea | Web | 17. ledna 2016 v 20:53 | Reagovat

Páni :D Moc hezky napsané! Docela bych si přečetla i pokračování, ale to jsi asi nepsala viď? :-D Zajímavá konverzace a pravdivá! Avann ;-)

2 Tanith Tanith | Web | 21. ledna 2016 v 14:41 | Reagovat

Velmi působivá a hlubokomyslná povídka. Musím říct, že jedinou větou o tom, jak všechno musí mít svůj účel a když ho pozbude, zaniká, jsi shrnula celou mou životní filosofii :-D Skvělá práce

3 Ki Ki | E-mail | Web | 21. ledna 2016 v 16:06 | Reagovat

[1]: Ne, pokračování není. Ani nevím, jak bych pokračovala :)

[2]: Díky moc :)

4 Yuki Yuki | E-mail | Web | 22. ledna 2016 v 10:45 | Reagovat

Jaj, zlato! Jsem ráda, že jsi přidala nějakou povídku! :-D Kraťoučký, ale souhlasím s výše uvedeným komentářem. Má to nějakou hlubokou myšlenku :-) Jen tak dál s tvojí aktivitou! ♥

5 Ki Ki | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 11:49 | Reagovat

[4]: Oh, děkuji xD S aktivitou se budu snažit no... To ale platí i pro tebe!

6 Yuki Yuki | E-mail | Web | 24. ledna 2016 v 10:36 | Reagovat

[5]: Já jsem aktivní! Tedy... až... na komenty :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama